Honzíkovy vláčky

Bandáže na dvojkolí trakčních vozidel modelů (1. část)

Autor: Karel Brejša, Jan Hlaváček Vydáno: 6.6.2026

Na stránkách Honzíkových vláčků jsme už psali o lecčems. Leč o bandážích, jejichž účelem je zlepšení jízdní vlastnosti trakčních vozidel, asi ještě ne. Osobně jsem nikdy neměl potřebu je instalovat, resp. repasovat. Nikdy jsem netahal dlouhé vlaky do stoupání, kde se absence bandáží projeví nejvíc. Jenže bandáže totiž – když už jsou hodně ojeté, nebo poškozené –výrazně zhoršují jízdní vlastnosti modelu bez ohledu na to, jestli mašina jede v čele vlaku, nebo sólo. Což se projevuje třeba tím, že lokomotiva „kulhá“ (při jízdě se naklání ze strany na stranu), nebo se zasekává na výhybkách atd. O tom, jak na jejich výměnu, jsme si dlouze povídali s Karlem Brejšou, který o bandážích ví hodně.

Bandáže na dvojkolí jsou vyráběny z pryže (gumy), nebo dnes také ze silikonu. V amatérských (náhradních) podmínkách je lze zhotovit i z tzv. smršťovacích bužírek. Ale… Jejich naprosto přesná a dokonalá výroba, včetně ověřeného a vyzkoušeného materiálu, je alfou-omegou úspěchu. Je jen málo firem, které umí naprosto dokonalé bandáže vyrobit.

Bandáže lze instalovat jen na kolečka, resp. dvojkolí, které jsou k tomu uzpůsobené, tj. mají po obvodu vodicí drážku. Její průměr samozřejmě koresponduje s průměrem kolečka (E), dalšími veličinami pak jsou její šířka (A) a hloubka (F). Z četnosti všelijakých koleček vyplývá, že bandáží existuje snad víc jak máku v makovici. I když výrobci dodržují při jejich výrobě jistý normativ uvedených tří veličin, není na to konkrétní norma NEM, resp. NMRA, byť jak tvrdí AI, nepřímo z nich vychází. Tak jak to je?

Obr. 1 – Schéma trakčního kola lokomotivy s vodicí drážkou pro bandáž; E=průměr kola, A=šířka drážky pro bandáž, F=hloubka drážky

Co k rozměrům drážek v kolečcích pro bandáže uvádí normy NEM a NMRA

Pouze v NEM 311 Profily kolejový obručí lze najít poznámku pod čarou k základnímu schématu profilu kolejové obruče, kde se uvádí, cit.: „U kol s bandáží nemusí být zaoblení R1“. Týká se to tohoto detailu (viz obr. 2.) Poznámka: Pokud někdo ví o jiné zmínce o drážce pro bandáže v normách NEM, necháme se poučit. 🙂

Obr. 2 – Zmínka o drážce pro bandáž je vyjádřená negativně v normě NEM 311

Pro kontrolu – co říká k tématu umělá inteligence?

Na otázku, zda jsou rozměry drážek v kolečcích (průměr, šířka a hloubka) pro bandáže regulovány normami typu MOROP NEM (Evropa) a NMRA (USA) AI odpovídá¹⁾: Ano – ale jen nepřímo, a ne úplně jednotně.

1) Při zpracování článku byly využity konzultace s nástrojem ChatGPT (OpenAI), 2026.

U železničních modelů jsou normami typu MOROP NEM a National Model Railroad Association (NMRA) regulovány hlavně:

profil kola
šířka běhounu
výška a tloušťka okolku
rozchod dvojkolí
kompatibilita s kolejivem

Drážka pro bandáž (traction tire groove) však není samostatně přesně normována tak detailně jako třeba okolek. Výrobci ji odvozují od standardního profilu kola a rozměrů bandáže (zvýraznili autoři).

Klíčové je:

NEM i NMRA definují maximální/minimální rozměry kola tak, aby model bezpečně projel výhybkami a kolejivem.
Norma tedy omezuje, jak moc může drážka zmenšit šířku běhounu nebo změnit profil kola.
Samotný průměr drážky, její hloubka a šířka pro gumovou bandáž bývají spíše konstrukční rozhodnutí výrobce.

Například evropská norma NEM 310 uvádí parametry:

šířku kola (N),
šířku okolku (T),
hloubku okolku (D),
kontrolní rozměry dvojkolí.

Americká NMRA S-4 / RP-25 řeší podobně:

profil kola,
flange depth,
flange width,
tread width.

Ale explicitně vyjádřeno „drážka pro traction tire musí mít X mm hloubku a Y mm šířku“ v těchto normách není uvedeno (zvýraznili autoři). V praxi to funguje takto:

výrobce navrhne drážku tak, aby²⁾:
- po nasazení bandáže zůstal výsledný průměr kola správný,
- běhoun stále odpovídal NEM/NMRA profilu,
- kolo „nepadalo“ do srdcovek výhybek,
- bandáž nevyčnívala nad běhoun.

____________________________________________

2) Stojí za povšimnutí, že výrobce KaModel jako jediný uvádí (k obrázku výše ad 1), že šířka drážky (A) na kole, resp. šířka bandáže může být v toleranci +/- 0,15 mm, stejně jako hloubka drážky (F).

Proto jsou bandáže často mezi výrobci nekompatibilní i ve stejné velikosti měřítka (HO, N, TT). Poznámka: Na druhou stranu zkušený výrobce dokáže poradit i náhradní řešení, není-li zbytí (tuto nabídku inzeruje např. KaModel).

U evropských výrobců (např. Roco, Piko, Märklin) bývá konstrukce označována většinou „NEM-compatible“, ale ne „NEM-standardized“ v oblasti samotné drážky bandáže. Důsledek:

stejné měřítko ≠ stejné bandáže,
rozdíly bývají v:
- hloubce drážky,
- průměru dna drážky,
- šířce,
- pružnosti gumy.

Proto výrobci prodávají konkrétní náhradní bandáže pro konkrétní lokomotivy, což je dobré si pro další výklad zapamatovat.

A je zde ještě jeden důležitý detail, odlišující konstrukci koleček, resp. jejich okolků podle norem NEM a NMRA. Historicky se totiž liší v profilu kol. Zatímco NEM tradičně toleruje vyšší okolky, NMRA RP-25 má jemnější profil. To ovlivňuje i konstrukci drážek a rozměry bandáží, protože u jemnějších profilů je méně prostoru pro hlubokou drážku.

Takže ještě jednou a stručně na otázku v nadpisu této kapitoly:

Ano, normy NEM/NMRA nepřímo určují limity geometrie kol,
Ne však samotné rozměry drážky pro bandáž (ty nejsou explicitně standardizované jedním univerzálním rozměrem).“

. Praxe výrobců modelů

Z výše uvedeného pak vyplývá praxe výrobců spočívající v tom, že každý vyrobený model, který má na jednom nebo více kolech (dvojkolích) bandáže, používá rozměrově jiné bandáže. Naštěstí dlouho před námi si dali výrobci a prodejci práci a sestavili tabulky správných (doporučených) rozměrů bandáží. Toto tvrzení však pokulhává v tom smyslu, že faktická rozměrová podobnost některých bandáží (a kol) dovoluje za určitých okolností použít při výměně bandáží „hodně podobný“ produkt od konkurence.

Lepší je ale držet se zpracovaných tabulek, které dále (ve 2. díle článku) přebíráme z citovaných zdrojů.

Je zde ale ještě jedno úskalí, které zmíníme hned, abychom jej nezapomněli připomenout, protože to se modelář nikde nedočte. Vychází totiž z mnohaleté praxe našeho konzultanta. Dalo by se uvést příslovím „když dva dělají totéž, není to totéž“. To zaprvé. Čímž nesnižujeme kvalitu bandáží z tzv. „druhovýroby“. Ale zadruhé, rozměrová odchylka zcela nově vyrobené bandáže a té, kterou má modelář mnoho let šuplíku v otevřeném sáčku s přístupem vzduchu, je sice okem nepostřehnutelná, ale jak všichni víme, guma má tu nedobrou vlastnost, že léty degraduje (mění tvrdost a pružnost), ale s tím možná i nepatrně rozměry. V případě maličkého gumového kroužku (bandáže) to asi budou setinky milimetru, ale neměřitelná tvrdost a pružnost může být výrazná. Ostatně právě „věk“ modelu je tou hlavní příčinou degradace instalovaných bandáží. Pro další příklad degradace gumy není třeba chodit daleko. Stejně na tom jsou mnohokrát větší pneumatiky na autech.

Myslíme si, že na „věk“ některých náhradních dílů (především z gumy) je třeba myslet u shánění třeba právě oněch bandáží, byť je to u renomovaných prodejců náhradních dílů (jako např. ZDE nebo ZDE. Nikdo nespočítá jak dlouho (a za jakých podmínek) ležely tyto díly ve skladu. Ale zdůrazňujeme: tohle je jen úvahu vycházející ze životních zkušeností, nikoliv pravidlo. Jednou jsem sháněl gumový řemínek ke gramofonu TESLA NC 470. Po dlouhém čase jsem se ho sehnal, ale kvůli zteření nebyl k použití.

Jistou šanci stran kvality mohou zaručit aktuální výrobci těchto produktů. Samozřejmě je otázkou, jak „starou“ gumu k výrobě bandáží používají. „Nemalujme ale čerta na zeď“, nabádá další přísloví. Abychom nemuseli hledat za hranicemi, nabízí se služby e-obchodu z Šumperku, za kterým stojí manželé Volkovi, na který jsme už několikrát odkázali. U nich lze nakoupit nejen bandáže na bezpočet modelů ve standardních měřítcích N, TT i H0, ale celou řadu dalších náhradních dílů k modelům, modelářské nářadí atd. Odkaz na jejich web KaMODEL.cz je ZDE. Se svolením jednatelky firmy pojednáme ve druhé části tohoto článku o výběru správné bandáže pro konkrétní model. A díky zkušenostem Karla Brejši se budeme zabývat i výměnou bandáží.

Konec 1. části – pokračování naleznete ZDE. Autoři děkuji za recenzi a doplnění textu Janu Plutnarovi a Jiřímu Štolbovi.

Foto: cit. zdroj