Honzíkovy vláčky

Digitalizace a ozvučení modelu lokomotivy řady 229 od BRAWA v měřítku N

Autor: Jiří Štolba Vydáno: 21.7.2026

Neodolal jsem a pořídil si z bazaru analogový model lokomotivy DR 229 s cílem digitalizace a ozvučení pro mé digitální kolejiště. S touto lokomotivou v originále jsem se za mých studentských let pravidelně setkával v Děčíně, když přitáhla rychlík, či nákladní vlak z NDR a vyčkávala na připojení jiného vlaku, aby ho odtáhla opačným směrem, tedy zpět do NDR. Takže, i když tato lokomotiva nikdy nejezdila na československých (českých) železnicích. nostalgie rozhodla o „vytunění“ tohoto povedeného modelu.

Troška historie o lokomotivách řady 119/219/229

Motorové lokomotivy řady 229 patří mezi nejzajímavější dieselové stroje, které se na kolejích bývalé Německé demokratické republiky objevily v období po sjednocení Německa. Jejich historie však sahá do druhé poloviny 70. let min. st., kdy Deutsche Reichsbahn hledala moderní univerzální lokomotivu pro osobní i lehčí nákladní dopravu na neelektrifikovaných tratích. Výsledkem se stala řada 119, vyráběná v letech 1976 až 1985 v rumunské továrně 23. August v Bukurešti. Díky svému nezaměnitelnému vzhledu si brzy vysloužila přezdívku „Ponorka“, která ji provází dodnes.

Lokomotivy řady 119 nabízely na svou dobu moderní konstrukci i velmi dobré jízdní vlastnosti. Jejich slabinou se však staly dvojice rumunských dvanáctiválcových motorů, které byly zdrojem častých poruch a vysokých nároků na údržbu. Po sjednocení Německa byly stroje přeznačeny na řadu 219 a část z nich prošla v letech od roku 1993 rozsáhlou modernizací. Nejvýznamnější změnou byla náhrada původních pohonných jednotek dvojicí motorů Caterpillar, což znamenalo výrazné zvýšení provozní spolehlivosti. Modernizované lokomotivy nesly nové označení 229 a představovaly technicky nejvyspělejší vývojovou verzi této charakteristické řady.

Přestože vzniklo pouze dvacet modernizovaných lokomotiv řady 229, staly se nepřehlédnutelnou součástí provozu na neelektrifikovaných tratích ve východní části Německa. Na naše území se dostávaly jen výjimečně – v rámci přeshraničního provozu zajížděly do stanice Děčín, kde docházelo k předávání vlaků mezi německou a českou železnicí. I díky tomu nejsou tyto lokomotivy neznámé ani českým železničním fotografům a fanouškům.

Od reálu k modelu

Atraktivní předloha pochopitelně neunikla výrobcům modelové železnice. V měřítku N patří k nejlépe zpracovaným modelům provedení společnosti BRAWA, které vyniká jemnými detaily i výbornými jízdními vlastnostmi. Analogové provedení bohužel postrádá tzv. přípravu pro digitalizaci, natož pak pro instalaci zvukového dekodéru s reproduktorem. Právě této úpravě se budeme dále podrobně věnovat.

Jak už bylo uvedeno, zakoupený model má vynikající jízdní vlastnosti, pouze při vyšších otáčkách je hlučnější od převodů.

Tradiční „ne-přípravu“ pro digitalizaci bylo nutné vymyslet, jako obvykle s kompromisem „něco za něco“. U tohoto modelu navíc připravil výrobce takovou specialitku spočívající v tom, že deska plošných spojů (DPS) je instalována ve spodní části modelu a současně zajišťuje mechanicky sběr proudu od podvozků (obr 1). Nelze ji tedy nijak nahradit.

Obr. 1 – DPS a podvozek modelu DR 229

Dekodér je možné umístit kamkoli nahoru na závaží, a to díky vyšší kapotě modelu. Místa je tam dost. Ovšem, zapojení vodičů, díky umístění desky ve spodní části až pod závažím, je složitější.

Vhodné umístění reproduktoru jsem dlouho zvažoval. Nakonec jsem se rozhodl obětovat jednu kabinu vč. osvětlení na jedné straně modelu (i když nakonec ne tak úplně) a reproduktor jsem umístil v kabině. Konec konců, tento kompromis dělají i jiní modeláři; např. Karel Brejša tak řeší umístění reproduktoru u Bardotky.

K digitalizaci a ozvučení jsem použil zvukový dekodér ZIMO MS500 a reproduktor LS8x12. Pro instalaci jsem použil zvukový projekt pro OBB Reihe 2043 z databáze ZIMO, který je lokomotivám řady 229 asi nejpodobnější. Jen jsem do projektu přidal odpovídající houkačku a píšťalu.

Detaily k realizaci

Na obr. 2 v dolní části u DPS vpravo (šipka) je patrné mechanické oddělení části s osvětlením, které jsem tímto obětoval pro umístění reproduktoru s ozvučnicí.

Obr. 2 – „Rozborka“ modelu; na DPS je patrné oddělení části s osvětlením (šipka)

Na opačné straně DPS (obr. 3) je vidět mechanické přerušení tištěného spoje k diodám a rezistoru, a nově připájené drátky pro připojení osvětlení k dekodéru.

Obr. 3 – Detail připojení vodičů pro osvětlení od dekodéru

Na obr. 4 je pak vidět vzniklé místo pro reproduktor s ozvučnicí a ve středu DPS jsou vidět upravené plošky pro budoucí připájení vodičů (viz obr. 5) napájení z kolejnic. Úprava plošek spočívala v odstřihnutí svislých sběrnic s obloukovým vybráním vedoucí ke kruhovým kontaktům motorku.

Obr. 4 – Instalace reproduktoru v čele modelu a úprava kontaktů pro sběr napájení

Obr. 5 – Detail připájení černého a červeného vodiče k dekodéru

Na obr. 6 je už osazen motorek a připájeny vodiče k jeho kontaktům, kam dříve byly připojeny odstraněné svislé sběrnice od DPS.

Obr. 6 – Instalace motorku a jeho připojení šedivým a oranžovým vodičem k dekodéru

Zapojení vodičů reproduktoru s ozvučnicí je patrné z obr. 7.

Obr. 7 – Připájení reproduktoru

Nakonec byly spojeny modré a bílé vodiče pro osvětlení (viz obr 8). Na obrázku v horní části (šipka) je patrné odstranění zelené přepážky jedné kabiny, která by rovněž kolidovala s reproduktorem.

Obr. 8 – Detail spojení vodičů pro osvětlení

Poznámka na závěr: Ze spojky modrého vodiče jsem ještě na druhý konec modelu vytáhl druhý modrý vodič a žlutý vodič z dekodéru (zatím nezapojeny) pro případné osvětlení druhého (zadního) konce lokomotivy (svítit budou pouze potkávací světla bez horního reflektoru). Toto náhradní osvětlení plánuji realizovat na tenké destičce s mikrodiodami a rezistorem. Ta se tam ovšem vejde pouze při zmenšení (nahrazení) dodávané ozvučnice reproduktoru. Takže ještě trochu váhám.

Foto autor, redakce textu vč. doplnění úvodní části hlav s využitím konzultace s ChatGPT.