Podívat se do Muzea starých strojů a technologií v Žamberku, v podhůří Orlických hor, jsem plánoval dlouhé roky. Dokonce jsem svého času dostával pozvánky na tradiční akci pro milovníky parních strojů, které zde organizují. A dokonce jsem s vedením muzea jednal o trvalé zápůjčce mého parního stroje, z čehož ale sešlo. Až letos jsem tam konečně zabloudil. To zvýrazněné slovo myslím skoro vážně, protože do Orlických hor jsem se dostal jen párkrát v životě, z toho nejméně v polovině případů jsem tam bloudil. Orlické hory neznám.Přečíst celé…
Byla druhá srpnová neděle, vedro na padnutí, i ptáci chodili pěšky, jak by napsal klasik. Sedíme na zahrádce hostince Rampušák v Rokytnici v Orlických horách a čekáme, až nám přinesou oběd. Řeč vázne, mozek funguje jen na volnoběh, když vtom otupělé smysly zaregistrují něco, co by člověk na malebném náměstíčku horského městečka nečekal: dlouhý, přerušovaný hvizd píšťaly parního stroje.Přečíst celé…
Ve 3. (posledním) dílu seriálu o ultrazvukových řezačkách představujeme další dva komerčně nabízené přístroje a následně se pak snažíme na základě vlastních zkušeností porovnat testované přístroje. Ačkoliv převládají klady, v některých ohledech řezačky staré dobré modelářské kleštičky nenahradí. A navíc jisté poznatky naznačují, že životnost některých součástek nemusí být velká (zaregistrovali jsme postupnou dezintegraci rezonátoru). Pak přichází na řadu úvaha o zajištění náhradních dílů v Česku, což ale žádný stávající prodejce nezmiňuje. Přečíst celé…
V minulém (prvním) dílu tohoto třídílného seriálu článků o ultrazvukových řezačkách jsme se snažili vysvětlit historii vzniku a technické principy tohoto přístroje užitečného nejen pro modeláře a také limity pro užití. Řezačky v jednodušším (a levném) provedení, stejně tak v provedení poloprofesionálním komerčně nabízí řada zejm. asijských e-tržišť, ale už i tuzemských (překupnických) firem. Základní komponenty každého ultrazvukového generátoru pochází z Číny. Ve 2. díle (a dále pak i ve 3. díle) představíme první dva přístroje. Přečíst celé…
Ačkoli se ultrazvukové řezačky používají v průmyslu už několik desetiletí, do modelářských dílen pronikly teprve v posledních pěti až deseti letech. Teprve pokrok v oblasti miniaturizace piezoelektrických měničů a výkonové elektroniky umožnil výrobu malých a cenově dostupných ručních řezaček, které si dnes může pořídit i běžný modelář.Před 10 či 15 lety o tomto ručním nářadí ještě nikdo neslyšel.
Primárně se výrazem Shinkansen (česky obvykle „Šinkansen“) rozumí označení japonské vysokorychlostní tratě (v doslovném překladu to znamená „nová páteřní síť“). V rozšířeném významu se ale stejným výrazem označují i samotné rychlovlaky, které pro nich jezdí. Když se v 60. letech min. st. projektoval a realizoval první Šinkansen mezi Tokiem a Ósakou, bylo rozhodnuto postavit pro něj zcela oddělenou síť se standardním rozchodem 1 435 mm, protože lépe vyhovuje vysokým rychlostem a stabilitě souprav. A tak už to zůstalo i u dalších tratích tohoto speciálního systému.Přečíst celé…
V roce 2013 a posléze 2018 jsme na stránkách Honzíkových vláčků přinesli tři obsáhlé statě o železnici obsluhující vesmírné středisko býv. SSSR, známého pod označením Bajkonur. Tento kosmodrom na území Kazachstánu funguje dodnes, jak mj. v poutavé reportáži popsali Rostislav Kopecký a Jiřina Borková, s jejichž souhlasem jsme převzali reportáž ze startu kosmické lodi Sojuz MS-09 uskutečněný 6. 6. 2018. Podstatou studia mnoha pramenů tehdy bylo potvrdit nebo vyvrátit, zda po Bajkonuru tahaly rakety československé lokomotivy přezdívané Čmelák. Což se podle nás zdařilo. Blíže ZDE, ZDE a ZDE.Přečíst celé…
Najít příklady profesionálně vyráběných modelů hasičských a záchranný vlaků není nic moc složitého. Ono jich zase tak moc není. Do výroby těchto modelů se pustilo jen několik málo především německých modelářských firem, neboť právě tam existují reálné předlohy. Kopírovány jsou vlaky německé nebo švýcarské. Několik příkladů těchto modelářských skvostů (nikoliv levných) přinášíme v tomto prozatím posledním dílu seriálu k danému tématu. A jako vždy předesíláme, že přivítáme upozornění čtenářů na další objevené modely.Přečíst celé…
O tom, že se o projektech nových hasičských záchranných vlaků na odpovědných místech diskutuje, se obecně ví. Občas na veřejnost prosákne i text z pera odborníků, publikovaný na stránkách hasičských nebo železničářských časopisech či webech. V průběhu roku 2024 bylo vydáno několik málo odborných statí k tématu stavba vysokorychlostních tratí v ČR1), jejichž součástí budou objekty jako Berounský tunel či Krušnohorský tunel na trati Praha–Drážďany.2)Přečíst celé…
Než se budeme věnovat plánům na vytvoření speciálních hasičských a záchranných vlaků u nás, k čemuž musí během několika let zákonitě dojít v souvislosti s projekty vysokorychlostních tratí, na kterých se počítá s mnohakilometrovými tunely, ve druhém pokračování seriálu článků o hasičských a záchranných vlacích uskutečníme s využitím veřejných zdrojů jakési exkurze příkladně do třech zemích Evropy, které jsou v tomto ohledu poněkud dál než my, řádově až čtyři desítky let před námi. Samozřejmě, nabízí se využít jejich zkušeností. Přečíst celé…
Česko je kolejemi prošpikované křížem krážem. Mohou za to naši předkové. Naopak posledních 30 let (pod vlivem jakýchsi nefungujících ekonomických ukazatelů) jsou koleje spíše rušeny, místo aby byly budovány nové. Veškerá objemná a těžká doprava je léta přesunována na silnice a dálnice. Tam je už ale tak husto, že se musí vymýšlet nadbytečná opatření, jako třeba zákaz předjíždění kamionů. Pravda je ale i taková, že v projekčních kancelářích se sice mnoho let spřádají plány na vysokorychlostní tratě anebo koleje pod zemí. Ale od realizace dává v pravidelných čtyřletých (volebních) cyklech ruce pryč každý, kdo jen může… Takže, moje generace se už rychlými vlaky nesveze!Přečíst celé…
Před půl rokem jsem objevil na webu Zdeňka Slabého z Karviné lepidlo označené T-7000, o kterém jsem do té doby netušil. Píšu o něm ZDE. Primárně bylo vyvinuto a je používáno v průmyslové výrobě mobilních telefonů. Ale i jinde, protože je fakt velice účinné a tudíž užitečné. Na e-shopech a e-tržištích ho dnes nabízí kde kdo. Čínský výrobce ovšem přišel s dalšími „bratříčky“, a o nich bude tato stať.Přečíst celé…
Stále nemám jasno ve všem, co se týká historie „hasičských vlaků“. Z pramenů samotných drážních hasičů, novinových článků a několika málo webů, vč. toho o Muzeu ČD v Lužné u Rakovníka a jiných zdrojů jsem se dozvěděl, že právě v Lužné by mělo spočívat několik vagonů vydávaných za část požárního vlaku. A tak jsem se tam vydal. Sice o 14 dní později, kdy jsem tam byl pozván na zahájení sezóny a kdy tam tento vlak byl vystavován, zrekonstruovaný již před časem díky aktivitám plzeňských drážních hasičů. Leč realita mne trošku zaskočila.Přečíst celé…
Na dědečka a jeho „Danajský dar“ v podobě tendrovky #0221 (později 2221) jsem už vzpomínal v textu o přepracování stavědla firmy Arnold – ZDE. Onu – striktně vzato – potíž nepředstavovala půvabná mašinka; ta jezdila bez problémů. Ten skutečný problém v dětské dušice se spíše týkal dvou katalogů, které jsem dostal nádavkem. Tam bylo lákavých obrázků…
Historie velikosti N má několik drobných tajemství a zavádějících informací, dlouhodobě předávaných a objevujících se i v respektovaných publikacích. Je to nešvar stejný v době internetu, prostě stejně jako v éře dominance sociálních sítí: opisuje se a neověřuje. Podívejme se tedy na prehistorii „eNka“ přímo na jejím startu.Přečíst celé…
Tak nazval svoji velmi zdařilou stať redaktor iDNES a fanda železnice Jakub Vrána. Článek vyšel dnes, 16. 12. 2023 – ZDE. V předvánočním čase tento doslova encyklopedicky pojatý projekt lehce brnká na city ve smyslu v Česku je přece krásně. A je to pravda. Však se stačí podívat z okna (některých) vlaků. Autor tak parafrázuje tvrzení o tom, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. 🙂
Zcela náhodou jsem při googlování naprosto jiného zboží narazil na nabídku Zdeňka Slabého z Karviné na jeho webu Digitální vláčky (ZDE), kde inzeruje lepidlo, kterému se prý u nich neřekne jinak než „černá guma“. Tož havíři.. pomyslel jsem si, oni tam u nich mají všechno černé. Ale etiketa na tubě vypadá pro modeláře lákavě, a to black tam vskutku je. Tak jsem si ho objednal, netušíc, jak rozšířené to lepidlo je a že nese celou řadu dalších obchodních označení. To co mám nyní před sebou na stole pochází z Hong-Kongu.Přečíst celé…
Mám za to, že jsem v průběhu let vyzkoušel nemálo miniaturních stahováků, abych mohl srovnávat. Tím ovšem neříkám, že mám tip na ten nejlepší nástroj, který každý aktivní modelář potřebuje pro svoji práci. Měl jsem v rukou stahováky vyráběné profesionálními a možno říci věhlasnými modelářskými firmami, ale i takové, které vznikly na základě zobecněných zkušeností „made in doma“. Pravda je taková, že některé jsem stručně prezentoval již před 13 lety – ZDE. Dnes mohu výčet doplnit a navíc srovnávat.Přečíst celé…
Čas běží jako voda, spravedlivě odměřuje čas do konce a tak je potřeba začít uklízet. Dospěl jsem k závěru, že bude nanejvýš vhodné „posunout“ k dalšímu správci (uživateli, nadšenci, odpovědnému modeláři či strojníkovi) mnou rekonstruovaný model parního stroje, o kterém jsem několikrát psal na stránkách Honzíkových vláčků ZDE a ZDE (minimálně). Nerad bych se dožil (to je protimluv) situace, kdy by skončil ve sběrném dvoře nebo ještě hůř ve sběrně surovin.Přečíst celé…
Oblíbený video-seriál publikovaný na iDNES, který naplňuje Jakub Vrána svými příspěvky pořízenými při pátrání po zaniklých tratích na celém území České republiky (a kterých už je více jak šedesát) – ZDE -, bude v dohledné době pokračovat dalším dílem. Bude pojednávat o skutečném skvostu mezi zaniklými železničními tratěmi. Byl jsem pozván na natáčení, takže mám informace, jak se říká, „z první ruky“.Přečíst celé…
Dnes, v neděli 2.10.2022, vyšel na iDnes jubilejní 60. díl seriálu „Zaniklé tratě“ – ZDE. Autor Jakub Vrána v něm představuje nejstrmější průmyslovou dráhu u nás s oficiálním sklonem 46 promile, tzv. Kájovskou vlečku, která byla postavena na konci 19. st. z nádraží Kájov do papírem ve Větřní. Bez ní by tato fabrika nemohla fungovat. Co jí ale čeká?Přečíst celé…
Být v Beskydech a nenavštívit muzea Tatrovek v Kopřivnici (množné číslo je namístě) – to by byl pro každého modeláře neodpustitelný hřích. Stejně jako navštívit Valašsko a neochutnat tamní „pravou“ slivovici. Oboje a mnohem víc jsme toho stihli při letošní dovolené tam, kam nemáme možnost se často vracet. Je tam ale krásně. Následující fotoreportáž jen stručně připomene skvosty vyrobené za více jak sto let v Kopřivnické automobilce a dochované jen díky obětavé práci jedinců. Čtěte dodatek na konci.Přečíst celé…
Občas se stane, že mi vážený čtenář Honzíkových vláčků pošle diskusní příspěvek k nějakému dávno vydanému článku. Kromě toho, že si ten původní článek musím celý znovu přečíst, abych si připomenul, o co šlo, protože jeho obsah jsem už dávno zapomněl, tak tomu jsem velice rád. Svědčí to totiž o tom, že lidé webem stále „listují“ a že dřívější práce (od roku 2009) čítající téměř tisíc příspěvků doplněných desetitisíci fotek a schémat k nejrůznějším modelářským problémům, nebyla z mé strany zbytečná.
Podívat se do Muzea starých strojů a technologií v Žamberku, v podhůří Orlických hor, jsem plánoval dlouhé roky. Dokonce jsem svého času dostával pozvánky na tradiční akci pro milovníky parních strojů, které zde organizují. A dokonce jsem s vedením muzea jednal o trvalé zápůjčce mého parního stroje, z čehož ale sešlo. Až letos jsem tam konečně zabloudil. To zvýrazněné slovo myslím skoro vážně, protože do Orlických hor jsem se dostal jen párkrát v životě, z toho nejméně v polovině případů jsem tam bloudil. Orlické hory neznám. Přečíst celé…
Dnes : 2
Týden : 225
2026 : 3809
Online : 1
