V socialistické etapě výrobce modelové železnice PIKO registrujeme období, o němž můžeme mluvit jako o čase “útlumu spějícímu k zániku”. O to zajímavější jsou artefakty, jenž se čas od času vynoří a budí nejen badatelskou zvědavost, ale pomáhají odpovídat i na některé všetečné otázky. Dodatek v závěru článku z 20.1.2023.Přečíst celé…
Prach! Věčně a všude přítomný prach. Největší nepřítel modeláře! Kdo s ním nikdy nebojoval, ať se ozve, pošlu mu diplom 🙂 . O čistění modelů anebo kolejiště od prachu toho bylo napsáno hodně, leč stejně to není nic platné. Prach se vytváří a usazuje dál na všechno, ať se v domácnosti uklízí nebo ne. Bůhví, kde se bere? Usazuje se i na modely ve vitrínkách, byť tyto jsou uzpůsobeny jako prachotěsné. Nezbývá, než se ho soustavně zbavovat. Jak? Lze to například i následujícím způsobem…Přečíst celé…
Ne nadarmo se říká, že nic není černobílé a tak jednoduché, jak se zdá na první pohled. Tohle přirovnání pasuje na velikost N jako ulité. Odkdy vlastně máme počítat její existenci? Byl to skutečně až norimberský Arnold, který je jejím průkopníkem? Jak do všeho zapadá britská „anomálie“? Na některé otázky bohužel odpověď nenalezneme, ale většinu si zodpovědět můžeme.Přečíst celé…
Nejspíš je málo těch milovníků železnice, kteří by neznali dílo Jana Vyskočila z Krnova, nazvané ZASTÁVKOMANIE. Rozsáhlý článek o jeho vytvoření jsme publikovali na Honzíkových vláčcích před dvěma roky – ZDE. Mezi tím autor nelenil, jezdil po republice a fotil, upravoval snímky, třídil je a sestavoval další web, tentokrát s názvem TUNELMÁNIE. Bez velké posedlosti, doslova mánie, nemůže nic podobného vzniknout – ZDE.Přečíst celé…
Po velmi zdařilých projektech „Výstražníky“ a „Návěstidla“, a hlavně pak po modelu motorového vozu M240.0 a přípojných Balm-k a BFalm, zhotovených metodou 3D stereolitografického tisku, jsme se pokusili vytvořit další oblé modely, a to dvě řady našich veleúspěšných autobusů – Škoda 706 RTO a Karosa Š11. Primárním problémem bylo zvládnutí naprogramování (nakreslení) podkladů k tisku a ve druhé fázi nalezení vhodného resinu pro 3D stereolitografický tisk (čtěte aktualizaci v závěru článku). Přečíst celé…
Jen málokterý obor – a nemusí být nutně modelářský a ani železniční – má svá tajemství a záhady. Sonneberské PIKO v době socialistické není výjimkou – také tady se objevil typický Erlkönig. Že nevíte, co tento termín znamená? Pravda, bývá typičtější pro automobilový průmysl, ale situace u východoněmeckého výrobce na počátku 70. let se na něj hodí jak ušitá. Takže jde o vozidlo z důvodu především konkurenčních pečlivě utajené.Přečíst celé…
V roce 2010 jsem se s partou přátel zatoulal do jednoho koutu Šumavy, se kterým mne mj. spojují vzpomínky na vojákování. O tom ale řeč nebude. Obrazovou reportáž z výletu jsem nazval podle stanice „Hrotová úvrať“ – ZDE. Leží na vlečkové trati mezi Kájovem a Větřním. Článek vznikl na základě rozhovoru s Petrem Pazderkou, který se jako stavbyvedoucí na přelomu 50. a 60. let min. st. podílel na rozšiřování této unikátní úvraťové stanice. Jeho vzpomínky jsem doplnil o tehdy pracně získané informace z dalších zdrojů. Bezpočet otazníků o této trati ale zůstalo.
Čas od času je potřeba vyzkoušet model lokomotivy či motoráku v provozu, ale na místě (v dílně na ponku), nikoliv v poklusu kolem kolejiště. Moudří mužové k tomu již dávno vymysleli všelijaká udělátka. O několika se dále zmíním. Jejich pořízení ale není levné. I když nám důchodcům naši milovaní zákonodárci letos opět přidali a mohli bychom si tak přípravek lehce koupit, už od podzimu nás o slíbené zvýšení důchodu obrala Billa a Kaufland, taky všechny lékárny, hospody nevyjímaje a další lupiči. A zase máme ho***! 🙂 Tak nezbývá, než si přípravek prostě vyrobit. Přečíst celé…
Často a rád požívám rčení všechno jednou končí. Je v něm logická pravda. Jak plynou dny, týdny, měsíce a roky, nastávají sice nové události, rodí se nápady, plány, které jsou po čase realizované, ale někdy také ne. Všechno se opakuje stále dokola. Život plyne, čas spravedlivě měří všem stejně. Druhou spravedlností na světě je, že nikdo přesně neví, kdy právě ten jeho život skončí. Než přijde ten definitivní konec, je dobré být připravený. Zní to depresivně, pravda, a ne každý je ochotný tato slova slyšet (číst). Mně to problém nedělá… Zvláště poté, co jsem nedávno oslavil sedmdesátku. Teď už si užívám bonus.Přečíst celé…
Vzpomínáte si ještě, jak jsem popisoval černění mosazných řetízků pomocí přípravku Brass Black Metal Finish – ZDE? Někdy v březnu (2019) mne o to požádal Tomáš Hlach z Českých Budějovic, který připravoval svoji loď ACL Honesty v měřítku 1 : 100 pro Mistrovství světa v Maďarsku. V případě modelářských soutěží když se řekne „A“, musí se také říct „B“. A tím „B“ je sdělení, že Tomáš Hlach se stal se svou lodí 2. vicemistrem světa v kategorii F4B Senior.Přečíst celé…
Jarní návštěvu Šumavy jsem započal v Kašperských Horách, kde jsem před padesáti lety vojákoval, pobyl pár dnů na Zadově, kam mne táhnou vzpomínky na běžecké lyžování, a skončil v Novém Údolí, kde jsem dosud nikdy nebyl. Ač všechna šumavská místa jsou rámovaná nepopsatelně krásnými zalesněnými kopci, podmáčenými loukami, potůčky, remízky, pastvinami, právě rašícími stromy a keři a vůbec.., tak přece jenom se od sebe diametrálně liší.
Mezi bezpočtem odkazů, které denně kolují internetem, jsem nedávno dostal i odkaz na web Zastávkopedie – ZDE. Novotvar názvu dával tušit, že by to mohla být nějaká amatérsky vytvořená encyklopedie (typu wikipedie). A opravdu. Když jsem ho otevřel, a přečetl si pár vět na hlavní stránce, nevěřil jsem vlastním očím. Autor zde uvádí:
Někdy se stane, že najednou proběhne několik věcí, aniž by je člověk plánoval. A kdyby je chtěl naplánoval, tak se to nepovede. A někdy se v různých obměnách opakuje stále jedno téma. V letošních prázdninových vedrech, které mne uklimbaly do stavu jakési hibernace a nicnedělání, bylo pro mne oním opakujícím se tématem studování železničního provozu na kosmodromu Bajkonur. Dva předešlé články vysvětlují proč.Přečíst celé…
Mnohému čtenáři se může zdát, že jsem (snad vlivem tropických veder) přešel od modelování mašinek k raketám. Nikoliv. Stále držím téma železnice. Jelikož ale už něco pamatuju, tak docela dychtivě hltám všechny informace o kosmodromu, který je jen o něco mladší jak já, a o kterém se toho donedávna vědělo pramálo. Utajování a mlžení, což je v Rusku naprosto normální, v posledních letech polevilo a týká se to i nově budovaného kosmodromu Vostočnyj1) – ZDE. I tak se nebývalá vstřícnost v poskytování informací (včetně „drbů“ ze zákulisí) o opouštěné raketové střelnici v Kazachstánu zdá dosti podezřelá a navozuje tak trochu podezření na budoucí: „Po nás potopa!“Přečíst celé…
Před pěti lety jsem s přispěním několika odborníků sepsal úvahu o tom, jaké lokomotivy tahají rakety na kosmodromu Bajkonur – ZDE. Od té doby si na článek kliklo skoro 11 tisíc návštěvníků mého webu. Článek byl na doporučení publicisty a spisovatele Pavla Toufara, který se zabývá kosmonautikou na profesionální úrovni, přetištěn na Technetu (iDnes) – ZDE. I tam je stále dostupný vč. méně „poučné“ diskuse, kterou vyvolal. Čas od času téma zaujme další čtenáře.Přečíst celé…
Firma Airbrushcentrum.cz, která se během několika posledních let vypracovala a stala se jedním z největších a hlavně nejkvalitnějším poskytovatelem prostředků pro airbrush u nás, stěhuje svoji pražskou kamennou prodejnu z Butovic na novou adresu: Za cihelnou 379, 252 62 Statenice. Od metra Bořislavka (Evropská ul., Praha 6) sem jezdí autobusy MHD 316 a 356. Od začátku roku 2023 je prodejna přestěhována do hlavního města Středočeského kraje Kladna na ul. Komenského 128.Přečíst celé…
Řízením osudu jsme měli dva či tři roky opakovanou absenci na pravidelné jarní výstavě železničních modelů a modelových kolejišť v Pečkách. O to milejší bylo poznání, kolik zde za těch pár uplynulých let udělali práce. Bývalé prostory továrny, ve kterých dnes operuje Spolek železničních modelářů Pečky, opět ožily. Od pátku 26. 5. do neděle 28. 5. 2017 zde jsou k vidění modely a modeláři z různých koutů republiky. Přečíst celé…
Jelikož jsem svůj vozový park dosud skoro programově omezoval pouze na sbírání (minimálně i výrobu) nákladních vagonů (samozřejmě jen zlomku z těch, které jsou na trhu), nemám téměř žádný přehled o vagonech osobních, resp. rychlíkových. A přitom je bez diskuse, že právě s osobními vagony se může modelář zahleděný do výdobytků systému DCC pěkně vyblbnout… Přečíst celé…
Dovoluji si váženým čtenářům Honzíkových vláčků připomenout jednu historickou událost, která na dlouhé roky ovlivnila život lidí v Československu i jinde a dodnes vyvolává vášnivé debaty nejen mezi historiky. Váže se k událostem pohnutého roku 1968. Dokumentární film „Vážený Leonide Iljiči“, který v repríze uvede Česká televize 2 v pondělí (22. 8.) večer ve 22:25 hod. vypovídá o tom, kdo a proč vlastně zaštítil Brežněvovu „bratrskou pomoc“ provedenou spojeneckými vojsky některých států tehdejší Varšavské smlouvy. Na základě vědecky doložených důkazu a dokumentů jednoznačně identifikuje pět stranických pohlavárů, ale také ukazuje onen tragikomický příběh, který se při zkoumání tzv. zvacích dopisů přímo v Moskvě odehrál. Nebýt našeho námětu, včetně poskytnutí důležitých dokumentů, nejspíš by tento film nevznikl a veřejnost by se možná nikdy nedozvěděla, jak to vlastně bylo. Nejde o to, že hlavní aktéři zrady (jak leckteří tento čin pojmenovali) unikli potrestání podle trestně-právních zákonů. Ostatně, tak či onak, zase by se jednalo o odvetu části společnosti za politickou činnost, čehož už si tento stát užil dost. Podle mne mnohdy stačí pojmenovat věci pravým jménem a ukázat na viníky, aby veřejnost netápala v polopravdách, které obvykle časem přerůstají v mýty…
Minulý týden proběhla v relativním utajením komorní akce Modelářské besedy Nagano. Byla při ní pokřtěna nová kniha „Historie železnice na německém území“ sepsaná Honzou Plutnarem a vydaná Honzíkovými vláčky. Při té příležitosti došlo i na oslavu nadcházejícího léta a svátku dvou Janů. Místo svěcené vody byla při křtu použita daleko výživnější slivovice z pravých valašských trnek. Přečíst celé…
V dovětku k šestnáctidílnému seriálu článků o Historii kolejové dopravy v Německu – ZDE, který jsme publikovali od prosince 2015 do března 2016, jsme naznačili, že uvažujeme o vydání téhož v tištěné publikaci. Pokud bychom spoléhali na vyjádřený zájem našich čtenářů, asi by se nic neudálo. Naštěstí ale „Modelářská beseda Nagano“ a především pak nabídka sponzora, který si nepřeje být jmenován, rozhodly: Téma vydáme knižně v ucelené podobě.Přečíst celé…
Vskutku zajímavou výstavu – a určitě nejen pro pamětníky – připravili v ČVUT v Praze-Dejvicích. Dali jí název „Století informace“. V jedné z provozních místností Fakulty elektrotechnické bylo a stále ještě je možné každou středu odpoledne spatřit skutečné začátky éry výpočetní techniky u nás, a to té, kterou si za nemalého odříkání mohl od cca poloviny 80. let min. století pořídit skoro každý zájemce. Přečíst celé…
Mladí a zdraví lidé obvykle nemusí řešit mnohé záležitosti. Třeba dobré vidění. Oči, jako snad nejdůležitější orgán, kterým příroda člověka obdařila, jsou ale dosti zranitelné. A také se během života výrazně „opotřebovávají“. Navíc, na jejich ideální funkci má vliv genetika, životní podmínky, charakter vykonávané práce, životní styl a kdoví co ještě. Naštěstí už dnes existují možnosti, jak nejrůznější vady vidění korigovat. Zažil jsem to, jak se říká na vlastní oči, a jelikož už jsem docela stár, můžu si dovolit i radit…