Neodolal jsem a pořídil si z bazaru analogový model lokomotivy DR 229 s cílem digitalizace a ozvučení pro mé digitální kolejiště. S touto lokomotivou v originále jsem se za mých studentských let pravidelně setkával v Děčíně, když přitáhla rychlík, či nákladní vlak z NDR a vyčkávala na připojení jiného vlaku, aby ho odtáhla opačným směrem, tedy zpět do NDR. Takže, i když tato lokomotiva nikdy nejezdila na československých (českých) železnicích. nostalgie rozhodla o „vytunění“ tohoto povedeného modelu.Přečíst celé…
V následujícím povídání si ukážeme, jak lze řešit situace, kdy je model pro digitalizaci příliš malý, špatně odebírá proud a navíc nemá bandážovaná kolečka, takže nic neutáhne. Což se pochopitelně nejvíce týká rozměrově malých modelů, jmenovitě v měřítku N. Jako vždy, každé řešení má svá pro a proti. Proto si kromě popisu na příkladech i jednotlivá řešení zhodnotíme.
V následujícím povídání si ukážeme, jaké jsou možnosti digitalizace vč. ozvučení starších analogových modelů, a to na příkladu modelu elektrické lokomotivy DB BR 120 v měřítku N od firmy Fleischmann (model 7350). Možná, že tento článek měl předcházet už publikovaným statím ZDE a ZDE, ale to není vůbec podstatné. Nehledě na to, že dále uvedený popis se v mnohém neliší od digitalizace jiných modelů. Nechť je vnímán jako „obecný návod“. Máme zato, že každý nový popis může přispět k ušetření času. Anebo k porovnání použitých metod a postupů.Přečíst celé…
Další příspěvek od Jiřího Štolby ze seriálu o zvukových projektech v rámci digitalizace modelů je věnován možnosti úprav již vytvořených a z databanky (např. ZIMO) stažených zvukových projektů. Na příkladu doplnění hlášení nádražního rozhlasu do paměti dekodéru je ukázáno jak na to – pozn. J. H.
Ve volném pokračování série článků si Jiří Štolba vybral popis digitalizace včetně ozvučení modelu dieselové lokomotivy MAV M61 NOHAB v měřítku N od firmy KATO. Jak známo, model švédské lokomotivy Nohab vyráběly v N-ku hned dvě věhlasné modelářské firmy – TRIX a KATO. I když oba modely jsou navenek hodně podobné, uvnitř to tak rozhodně není. Takže, kdo vlastní Nohabku od TRIXe, ten se nebude moci na tento popis spolehnout. (pozn. J. H.)Přečíst celé…
Na začátku 16. sezóny existence webu Honzíkovy vláčky jsem získal vskutku zajímavý příspěvek. Pravda, pro mnoho modelářů–čtenářů HV možná bude z hlediska obtížnosti vyjádřené na stupnicí 1 až 5 hodnocen „šestkou“. 🙂 Nevadí. Ne všechno musí všichni umět. Za důležitější považuji publikovat i příspěvky určené pro fajnšmekry. Ostatně, co jsme věděli před 16 roky o digitálním kolejišti a modelech? Ještě před pár roky byly zvukové dekodéry netušenou záležitostí. A dnes? Běžně se instalují i do malých N-kový modelů. A ještě: Jakoby se snad začalo naplňovat mé dávné přání: „N-kaři všech odborností, spojte se (na stánkách HV)!“ (pozn. J. H.) Přečíst celé…
Na stránkách Honzíkových vláčků jsme o skutečném i modelovém motoráčku s parním pohonem M124 Komarek už několikrát podrobně psali. Stačí se proklikat k článkům ZDE, ZDE a ZDE. Všechny příspěvky jsou doplněny bohatou fotodokumentací. Pokud jde o modely, tak prvenství (v publikování) už nikdo nevezme Pavlu Haertlovi, jehož Komarka v měřítku TT představujeme ZDE. Psal se rok 2016. Zmiňujeme tam vizi, že modely tohoto sympatického motoráčku v dalších měřítcích budou jistě brzy následovat. Tak rychle to ale nebylo..Přečíst celé…
Nové modely v měřítku 1:160 od rakouské firmy ROCO1) jsou již minulostí. To ale neznamená, že neexistují, ať už ve sbírkách modelářů, nebo i na prodej, třeba na eBay. Jedním z mnoha modelů, které firma vyrobila, byla elektrická posunovací lokomotiva řady E60 (nově ř. 160), která fungovala dlouhé roky u Deutsche Reichsbahn. V tradiční červené barvě jsem ji objevil a vydražil na eBay. Přihazovali na ni naprosto nesmyslně a dlouho před koncem aukce dva netrpěliví kupci, čímž si jen sami sobě šponovali cenu… Tak jsem jim vypálil rybník. 🙂 Přečíst celé…
Nedávno, při vzpomenutí 165. výročí narození Nikoly TESLY1), jsem si přečetl jednoznačné tvrzení novinářky, že střídavý proud (Tesla) jednoznačně „vyhrál“ nad proudem stejnosměrným, jehož rozvoj a prosazování je přisuzováno Thomasu A. Edisonovi. Ne že bych cit. stať odsuzoval pro tuto jistě novinářskou zkratku, pár zajímavých informací o těchto dvou velikánech jsem si s radostí připomenul. Ale shodou okolností mi tato popularizační stať nahrála jako oslí můstek k problému, který se mi zrovna honil hlavou.Přečíst celé…
Dekodér LokPilot 5 micro je dosud nejmenším digitálním dekodérem od ESU. Díky použití subminiaturních součástek, osmivrstvých desek s plošnými spoji a nejnovější výrobní technologii má pouhých 8,0 x 7,0 mm a tloušťkou pouze 2,4 mm (resp. 2,9 mm – měřeno na kondenzátoru). Může být proto používán i ve velmi malých lokomotivách v měřítcích Z, N nebo TT. Nicméně funkčnost a robustnost nebyly omezeny ve srovnání s většími verzemi dekodérů. (ČTI dodatek)Přečíst celé…
Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.1) Jezdilo jich zde 26.2)Přečíst celé…
Šedá je teorie a zelený je strom života. Ponechme stranou fakt, že zaprvé výrobci dekodérů používají rozdílný software a tudíž i funkcionalita „zašifrovaná“ do jednotlivých CV dekodérů bývá v některých detailech odlišná. Zadruhé, že návody k nastavení dekodérů bývají bohužel psány hodně úsporným způsobem. Za třetí, že jen výjimečně se národní prodejci obtěžují přeložit návody (a ověřit napsané) do národních jazyků, jak to mj. nařizují normy EU.Přečíst celé…
Také se vám občas stane, že jste zapomněli, jaký máte v lokomotivě dekodér? Důvody proč to vědět mohou být všelijaké. U některých dekodérů (lokomotivních i funkčních) existuje možnost, jak to snadno zjistit, aniž bychom museli rozebrat model. Ostatně, mnohdy ani pohled na dekodér neodpoví na otázku, kdo ho vyrobil, jaké je značky. Norma NMRA1) naštěstí nařizuje, aby výrobce tento údaj do dekodéru „zašifroval“. Je uložen v registru CV8. A pokud je dekodér u NMRA řádně zaregistrován, je to cesta jak zjistit informaci o výrobci, dostupnou všem.Přečíst celé…
K oblíbeným činnostem mnoha modelářů patří přestavby starších modelů pro digitalizovaný provoz. V jednodušším případě úprava spočívá v instalaci loko-dekodéru a někdy i výměně žárovek za LED. Složitější jsou přestavby, kdy digitalizaci předchází úprava zejm. německých modelů na lokomotivy provozované u ČSD (ČD). Nově vyráběné modely jsou již na připojení loko-dekodéru připravené z výroby, dříve vyrobené nikoliv. Proto jsou nanejvýš užitečné příspěvky zkušených modelářů, kteří takové přestavby publikují. Jsem velice rád, že mezi autory, kteří se rozhodli sdělit své poznatky prostřednictvím Honzíkových vláčků, se zařadil i zkušený modelář a kamarád Zdeněk Slabý. (pozn. J. H.) Přečíst celé…
Tendrové lokomotivy na přehřátou páru se vyráběly v Německu pro Říšské dráhy (DRG) v letech 1928 až 1940. S hmotností na nápravu 15 t byly určeny pro dopravu osobních vlaků na vedlejších tratích. Kromě firem Schwartzkopf a Hohenzoller je vyráběly všechny německé lokomotivky. Celkem jich bylo vyrobeno 520 kusů. Byly označeny řadou 64.1)Přečíst celé…
S rozvojem digitálního ovládání modelového kolejiště se mj. postupem doby vynořily různé způsoby připojení řídících (tj. mobilních či lokomotivních) dekodérů k elektrickému obvodu lokomotivy. Mnoho výrobců, zejména malovýrobců, železničních modelů na výrobu vlastních dekodérů rezignovalo, ale pro zachování možnosti následné digitalizace samotným zákazníkem montuje do svých modelů jen rozhraní, kterým lze řídící dekodér do lokomotivy připojit. Přečíst celé…
Ještě před pár lety jsme znali jen analogová kolejiště. Proces digitalizace modelové železnice začal teprve před 20 – 25 lety, ale již nyní je velmi užitečné věnovat se historii tohoto procesu. Proč? Protože lidská paměť je děravá. Na zmíněném procesu se především podílelo (a nutné říct že se stále podílí) několik profesionálních firem, ale pochopitelně i bezpočet „amatérských“ inženýrů, techniků či modelářů. Přičemž ale jen někteří z nich přinášejí užitelná řešení prospěšná všem.
Vývoj v oblasti digitalizace modelové železnice postupně přinesl stále výkonnější lokomotivní i funkční dekodéry, současně i jejich zmenšování, takže je lze instalovat i do modelů malých měřítek. Tím pádem to, co s dřívějšími modely dekodérů nebylo možné uskutečnit, je dnes vcelku standardní, a to i u malých modelů. Jistě k tomu svým dílem přispěla i včasná normalizace funkcí dekodérů v systému NMRA, což zavazuje jednotlivé výrobce k jisté unifikaci. I když, rozdíly existují… Přečíst celé…
Mezi modeláři, jenž holdují Normálnímu měřítku, je velmi oblíbená čisticí lokomotiva od firmy Fleischmann kat. číslo 7968. Firma tento model nabízí už několik let i v dalších úpravách, například jako třínápravovou lokomotivu pro ozubnicové dráhy (kat. č. 7307). Jelikož jsem kdysi dávno uvažoval, že si udělám alpskou železnici a vlaky mi budou šplhat nad postelí po zdi, nakoupil jsem několik těchto lokomotiv v různých barvách a začal vymýšlet jejich digitalizaci a osvětlení, což výrobce v modelu nepřipravil. Přečíst celé…
Při přechodu z analogu na digitál se s historickou nutností během digitalizace vozového parku musela vynořit otázka: „Tati, budou i s tím černým ovládáním vagónky svítit jako dřív?“ Odpověď, která se mohla zprvu zdát relativně jasná a snadná, se časem ukázala jako ne zcela triviální…
Na řízení provozu na kolejišti, nebo programování modulů a dekodérů pomocí PC musíme mít možnost vhodně propojit počítač a kolejiště. Obvod styku1) slouží jako „převodník“ mezi datovým výstupem/vstupem počítače (dříve to byla nejčastěji sériová linka RS232, dnes je nahrazena USB) a ovládací sběrnicí systému DCC. Ta se označuje obvykle jako XpressNET™2), nebo se používá pojmenování RocoNet3). Přečíst celé…
Informace přímo od výrobce mají cenu zlata. Nám se podařilo uskutečnit rozhovor s Ing. Adolfem Haassem z Mnichova na téma dekodérů firmy Doehler & Haass, které se v nedávné době objevily na našem trhu a jenž jsme v předešlých letech nabízeli v N-šopíku. Jak si jistě naši modeláři všimli, k „malým“ i „velkým“ dekodérům D & H jsme připravili dokonalé české překlady firemních manuálů, což u nás bohužel není obvyklé u obdobných výrobků jiných výrobců. Přečíst celé…
Zhruba před rokem jako jeden z prvních modelářských webů informovaly Honzíkovy vláčky o lokomotivních dekodérech mnichovské firmy Doehler & Haass – např. ZDE a ZDE. Před pár dny jsme získali informaci, že jak lokomotivní, tak i funkční dekodéry této firmy jsou opět dostupné na českém trhu. Výhradním dovozcem se stala Jitka Kopinová z Chrudimi. Nabídka celkem 25 dekodérů je dostupná ZDE. Přečíst celé…
Informace přímo od výrobce mají cenu zlata. Nám se podařilo uskutečnit rozhovor s Ing. Adolfem Haassem z Mnichova na téma dekodérů firmy Doehler & Haass, které se v nedávné době objevily na našem trhu a jenž jsme v předešlých letech nabízeli v N-šopíku. Jak si jistě naši modeláři všimli, k „malým“ i „velkým“ dekodérům D & H jsme připravili dokonalé české překlady firemních manuálů, což u nás bohužel není obvyklé u obdobných výrobků jiných výrobců. 
Dnes : 3
Týden : 253
2026 : 3144
Online : 0
