Ve 3. (posledním) dílu seriálu o ultrazvukových řezačkách představujeme další dva komerčně nabízené přístroje a následně se pak snažíme na základě vlastních zkušeností porovnat testované přístroje. Ačkoliv převládají klady, v některých ohledech řezačky staré dobré modelářské kleštičky nenahradí. A navíc jisté poznatky naznačují, že životnost některých součástek nemusí být velká (zaregistrovali jsme postupnou dezintegraci rezonátoru). Pak přichází na řadu úvaha o zajištění náhradních dílů v Česku, což ale žádný stávající prodejce nezmiňuje. Přečíst celé…
V minulém (prvním) dílu tohoto třídílného seriálu článků o ultrazvukových řezačkách jsme se snažili vysvětlit historii vzniku a technické principy tohoto přístroje užitečného nejen pro modeláře a také limity pro užití. Řezačky v jednodušším (a levném) provedení, stejně tak v provedení poloprofesionálním komerčně nabízí řada zejm. asijských e-tržišť, ale už i tuzemských (překupnických) firem. Základní komponenty každého ultrazvukového generátoru pochází z Číny. Ve 2. díle (a dále pak i ve 3. díle) představíme první dva přístroje. Přečíst celé…
Ačkoli se ultrazvukové řezačky používají v průmyslu už několik desetiletí, do modelářských dílen pronikly teprve v posledních pěti až deseti letech. Teprve pokrok v oblasti miniaturizace piezoelektrických měničů a výkonové elektroniky umožnil výrobu malých a cenově dostupných ručních řezaček, které si dnes může pořídit i běžný modelář.Před 10 či 15 lety o tomto ručním nářadí ještě nikdo neslyšel.
Neodolal jsem a pořídil si z bazaru analogový model lokomotivy DR 229 s cílem digitalizace a ozvučení pro mé digitální kolejiště. S touto lokomotivou v originále jsem se za mých studentských let pravidelně setkával v Děčíně, když přitáhla rychlík, či nákladní vlak z NDR a vyčkávala na připojení jiného vlaku, aby ho odtáhla opačným směrem, tedy zpět do NDR. Takže, i když tato lokomotiva nikdy nejezdila na československých (českých) železnicích. nostalgie rozhodla o „vytunění“ tohoto povedeného modelu.Přečíst celé…
Primárně se výrazem Shinkansen (česky obvykle „Šinkansen“) rozumí označení japonské vysokorychlostní tratě (v doslovném překladu to znamená „nová páteřní síť“). V rozšířeném významu se ale stejným výrazem označují i samotné rychlovlaky, které pro nich jezdí. Když se v 60. letech min. st. projektoval a realizoval první Šinkansen mezi Tokiem a Ósakou, bylo rozhodnuto postavit pro něj zcela oddělenou síť se standardním rozchodem 1 435 mm, protože lépe vyhovuje vysokým rychlostem a stabilitě souprav. A tak už to zůstalo i u dalších tratích tohoto speciálního systému.Přečíst celé…
Na stránkách „vtm.zive.cz“1) zveřejnil dne 7. 7. 2026 redaktor Jakub Čížek článek s názvem „Křížový šroub dnes slaví devadesátku. Ve 30. letech způsobil další průmyslovou revoluci a pomohl vyhrát válku“. Bombastický titulek s nesmyslným pojmem hned v úvodu, protože žádný křížový šroub neexistuje. Přesto jsem se donutil začít číst, ale hned po pár odstavcích jsem usoudil, že se jedná o děsný kompilát plný nesmyslů. Stejný názor mají i čtenáři, kteří autora nešetří v diskuzi.Přečíst celé…
V první části tohoto článku jsme pojednali o obecných otázkách týkajících se gumových bandáží pro železniční modely. Zabývali jsme se mj. otázkou jejich (ne)normovaných rozměrů a faktory, které mohou působit na jejich tvrdost a pružnost. Ve 2. části vycházíme z textu publikovaného na webu KaModel.cz[1]) v části pojednávající o bandážích a jejich instalaci, resp. výměně. Vše je však konzultováno se zkušeným modelářem Karlem Brejšou, který ostatně na vytvoření zmíněných tabulkových souborů spolupracoval. Současně upozorňujeme na fakt, že tato moravská firma mj. bandáže prodává zájemcům. Nabízí i katalog se všemi dostupnými přehledy bandáží pro lokomotivy a vozy.[2])Přečíst celé…
Na stránkách Honzíkových vláčků jsme už psali o lecčems. Leč o bandážích, jejichž účelem je zlepšení jízdní vlastnosti trakčních vozidel, asi ještě ne. Osobně jsem nikdy neměl potřebu je instalovat, resp. repasovat. Nikdy jsem netahal dlouhé vlaky do stoupání, kde se absence bandáží projeví nejvíc. Jenže bandáže totiž – když už jsou hodně ojeté, nebo poškozené –výrazně zhoršují jízdní vlastnosti modelu bez ohledu na to, jestli mašina jede v čele vlaku, nebo sólo. Což se projevuje třeba tím, že lokomotiva „kulhá“ (při jízdě se naklání ze strany na stranu), nebo se zasekává na výhybkách atd. O tom, jak na jejich výměnu, jsme si dlouze povídali s Karlem Brejšou, který o bandážích ví hodně.Přečíst celé…
Na našich stránkách jsme se problematikou barvení kovů, zejména mosazných leptů, zabývali opakovaně, například ZDE, ZDE nebo ZDE. Mimo jiné jsme také popisovali možnost černění mosazi chemickou reakcí jejího povrchu s přípravkem Brass Black Metal Finish ZDE. Dnes se budeme zabývat další možností úpravy povrchu mosazi, a sice pokovováním.Přečíst celé…
Německá parní lokomotiva řady 78 na našich kolejích nejspíš nejezdila, pokud náhodou nezajela v jisté době v čele nějakého vlaku do Sudet, což nebylo z Pruska daleko. Právě tam byla doma. Nicméně v podobě modelu, ať už v měřítku N od firmy Fleischmann či Arnold, nebo TT od firmy Tillig, anebo H0 od firmy PIKO (a možná i jiných), jich existuje hodně. Jeden model v N-ku od Fleischmanna už řadu roků vlastníme. Přišel čas na jeho digitalizaci a ozvučení. Posbírali jsme moudra z předešlých publikovaných úprav, něco udělali jinak. Tradičně spolu s „osvětou“ nabízíme povídání na téma „úprava BR 78“.Přečíst celé…
Model známé Vindobony, tedy DR 175 (VT 18.16) od KATO v měřítku N se zdá být pro digitalizaci připraven tradičně, tj. vyvedením konektoru, byť typu NEM 652. Vlastní digitalizace se tak zdá být snadná, včetně dostatku místa pro umístění jak dekodéru, tak reproduktoru (obr. 1). Z prvotní radosti však všímavého modeláře vyvede již upozornění některých prodejců, že se digitalizace důrazně nedoporučuje. Důvodem varování je prohození kontaktů v nainstalovaném konektoru, což se mi potvrdilo.Přečíst celé…
Nevím, co by se ještě muselo stát, abych pokračoval v psaní dalších příspěvků pro svůj web Honzíkovy vláčky. Za dobu od září 2009 jich systém WordPress eviduje 1 085. Pravda, ne všechny články jsou ode mne. Na tvorbě webu se v průběhu let podílela slušná řádka kamarádů, modelářů i fandů. Z hlediska kvantity to je pěkná hromádka textů, která by vydala na několik dílů hodně specializované publikace o železničním modelářství většinou v měřítku 1:160 (N)). K tomu tisíce obrázků, tabulek, grafů atd. Kvalitu musí posoudit ti, kteří tomu rozumí.Přečíst celé…
V roce 2013 a posléze 2018 jsme na stránkách Honzíkových vláčků přinesli tři obsáhlé statě o železnici obsluhující vesmírné středisko býv. SSSR, známého pod označením Bajkonur. Tento kosmodrom na území Kazachstánu funguje dodnes, jak mj. v poutavé reportáži popsali Rostislav Kopecký a Jiřina Borková, s jejichž souhlasem jsme převzali reportáž ze startu kosmické lodi Sojuz MS-09 uskutečněný 6. 6. 2018. Podstatou studia mnoha pramenů tehdy bylo potvrdit nebo vyvrátit, zda po Bajkonuru tahaly rakety československé lokomotivy přezdívané Čmelák. Což se podle nás zdařilo. Blíže ZDE, ZDE a ZDE.Přečíst celé…
V úterý večer 2. září jsem přijal šokující zprávu, že zemřel Miroslav Roubíček, nestydím se říct, že můj největší kamarád. Zavolala mi to jeho dcera Eliška. Bylo mu 73 let. Příčinu jeho nečekaného skonu budou možná několik dní zkoumat příslušní odborníci, ale pro mne tak jak tak skončila jedna krásná kapitola života, ve které sehrál Míra dominantní roli.Přečíst celé…
Po bezpočtu zkušeností s výrobky nabízenými na internetovém tržišti TEMU budu ten poslední, kdo proti této společnosti a jimi poskytované službě bude hledat štvavé komentáře jako mnozí jiní, kteří mají dehonestování všeho čínského v pracovní náplni. Každý ať si píše co chce, pravdy už se stejně v současnosti nikdy nedohrabeme. Pravdou ovšem je, že v masové výrobě se občas podaří zhotovit věc, která není uživatelsky bezpečná. Na vině je bezpochyby chybějící kontrola kvalita výroby, která u nás byla tradiční součástí každé průmyslové výroby.Přečíst celé…
Opakovaně tvrdím, že není na škodu čas od času nakouknout pod ruce modelářům holdujícím jiným oborů. Zkušenosti těch nejlepších z nich jsou k nezaplacení. Při studování různých textů a videí na internetu „objevuji“ řadu zajímavých postupů a technik užívaných např. kitaři, které lze zcela, nebo v jisté úpravě aplikovat i při stavbě mašinek a vagonů. Při sledování tématu lacquerové barvy/laky jsem náhodně narazil na problematiku (bezpečného) vrstvení modelářských barev různých druhů a značek, což si myslím není k zahození znát, a s tím související bezpečnou aplikaci přípravku Tamiya Panel Line Accent Color. Pro doplnění a korekci informací jsem využil AI.Přečíst celé…
Stále častěji se mi vrací myšlenka jakým článkem jednou ukončím předlouhou tvoru webu Honzíkovy vláčky (do současnosti téměř 16 let). A budu to já kdo ho napíše? Myslím, že to co nabízím dneska, by mohlo být odpovídající téma. Ale ještě nekončím, aby zase nevznikla panika. Zrovna nedávno mi bylo jedním čtenářem z Brna vyčteno, že se zbytečně často opakuju s tématem „ukončení webu“. Možná, ale aspoň je patrné, že mám starost o to, co bude, až nebudu. Modelářské nápady jsem postupně vystřílel, celá řada jich beztak vznikala postupně jako popis modelářských akcí mých, nebo kamarádů. No a jelikož jsme v „modelářském útlumu“, není o čem psát. To je podstata problému.Přečíst celé…
S přívlastkem „největší“ se ve dnech 23. – 25. května 2025 uskutečnila v Pečkách tradiční výstava železničních modelů a modelových a modulových kolejišť. Pořádal ji Spolek železničních modelářů Pečky.
Když má člověk 75+, tak rozhodně přijímá častěji zprávy o úmrtí kamarádů a přátel, jak zprávy o narození dětí, jak tomu bylo dejme tomu před 50 lety. S tím se nedá nic dělat. Čas nezastavíš a délku života neovlivníš. Jeden moudrý lékař mi nedávno řekl: „Příroda nás lidi vyprojektovala s „životností“ asi 60 let. Lékařská věda tu hranici za poslední století zvýšila o 15 let. A teď si s tím neví rady.“ Něco na tom bude.
Před pár dny jsem se dozvěděl, že po dlouhé a nevyléčitelné chorobě zemřel v úterý večer, 20. května 2025, ve věku nedožitých 78 let odvážný chlap – valcíř a hasič z SONP, později modelář, důchodce a nakonec rybář, hlavně však velmi dobrý kamarád
V následujícím povídání si ukážeme, jak lze řešit situace, kdy je model pro digitalizaci příliš malý, špatně odebírá proud a navíc nemá bandážovaná kolečka, takže nic neutáhne. Což se pochopitelně nejvíce týká rozměrově malých modelů, jmenovitě v měřítku N. Jako vždy, každé řešení má svá pro a proti. Proto si kromě popisu na příkladech i jednotlivá řešení zhodnotíme.
Najít příklady profesionálně vyráběných modelů hasičských a záchranný vlaků není nic moc složitého. Ono jich zase tak moc není. Do výroby těchto modelů se pustilo jen několik málo především německých modelářských firem, neboť právě tam existují reálné předlohy. Kopírovány jsou vlaky německé nebo švýcarské. Několik příkladů těchto modelářských skvostů (nikoliv levných) přinášíme v tomto prozatím posledním dílu seriálu k danému tématu. A jako vždy předesíláme, že přivítáme upozornění čtenářů na další objevené modely.Přečíst celé…
O tom, že se o projektech nových hasičských záchranných vlaků na odpovědných místech diskutuje, se obecně ví. Občas na veřejnost prosákne i text z pera odborníků, publikovaný na stránkách hasičských nebo železničářských časopisech či webech. V průběhu roku 2024 bylo vydáno několik málo odborných statí k tématu stavba vysokorychlostních tratí v ČR1), jejichž součástí budou objekty jako Berounský tunel či Krušnohorský tunel na trati Praha–Drážďany.2)Přečíst celé…
Ve 3. (posledním) dílu seriálu o ultrazvukových řezačkách představujeme další dva komerčně nabízené přístroje a následně se pak snažíme na základě vlastních zkušeností porovnat testované přístroje. Ačkoliv převládají klady, v některých ohledech řezačky staré dobré modelářské kleštičky nenahradí. A navíc jisté poznatky naznačují, že životnost některých součástek nemusí být velká (zaregistrovali jsme postupnou dezintegraci rezonátoru). Pak přichází na řadu úvaha o zajištění náhradních dílů v Česku, což ale žádný stávající prodejce nezmiňuje. Přečíst celé…
Dnes : 7
Týden : 215
2026 : 711
Online : 0
